Věta dneška. Možná jednou bude tuhle dobu reprezentovat právě ona." (Jiří Cieslar, LN 6. 10. 1999) A není před ní úniku: Vypořádat se s ní můžeme asi jen ustavičným rozčilováním, absolvováním kurzu jazykové tolerance, pobavením nebo mávnutím rukou.
Myslela jsem, že megalomanie může teoreticky postihnout kohokoli – přesto jsem lehce znejistěla, jak označit ženu, která touto chorobnou touhou vyniknout trpí. Odpověď jazykové poradny Ústavu pro jazyk český přišla během půlhodinky a zde je: neviditelny text „…v češtině bychom ženské tvary od původem anglických slov tvořili pomocí české koncovky, nikoli anglické. Vedle barmana máme barmanku, vedle rekordmana […]
Včera jsem psala o tom, jak mě fascinují (někdy zdánlivě) nepřeložitelná slova a fráze, a odkazovala na vtipný článek R. Novotného, a po přečtění dnešních novin je tu téma idiotů – pardon, idiomů zase. neviditelny text Idiom je zažité rčení, úsloví, tedy spojení několika slov, jenž má pro rodilého mluvčího jasný význam – cizinci ho ale vysvětlíte jen stěží. […]
Chybějící slova, špatný rod slovesa, germanismus, překlepy – to vše v článku, který je zčásti překladem 14 dní starého textu. Za podobné chyby by byl v hodině češtiny pokárán i student střední školy, jak je tedy možné, že v poslední době běžně procházejí redaktorům (nejen) Hospodářských novin? Když pomineme šlendrián, napadají mě tři možná vysvětlení: – v době doznívající krize je nutné šetřit […]
majitelé psů, nasaďte si náhubky: via email from sylva's posterous
