">

útržky poezie XXIV.

Undine

Your lauhter is light, your caress deep
Your cold kisses love the harm they do;
Your eyes-blue lotus waves
And the water lilies are less pure than your face..

You flee, a fluid parting,
Your hair falls in gentle tangles;
Your voice-a treacherous tide;
Your arms-supple reeds.
 

Long river reeds, their embrace
Enlaces, chokes, strangles savagely,
Deep in the waves, an agony
Extinguished in a night drift.

Renée Vivien
(* 11. 6. 1877 – 1909; vlastním jménem Pauline Mary Tarn, britská básnířka, autorka povídek a dvou románů a překladatelka Sapfó do francouzštiny, francouzsky napsala i valnou část svého díla; v 21 letech odjela do Paříže a díky dědictví po otci v době, kdy nebylo zvykem, aby ženy cestovaly bez pánského doprovodu, navštívila Egypt, Čínu, Turecko i Havaj; v rodné Anglii její často otevřené milostné básně určené ženám mohly poprvé vyjít až roku 1976.)

překlad:

Rusalka

Tvůj smích je bodrý, dotek vroucí,
tvé chladné polibky rády zraňují;
tvé oči – modré lotosové vlny
a lekníny tak čisté nejsou jako tvoje tvář…

Prcháš, jak voda když se loučí,
máš jemné rozcuchané vlasy;
tvůj hlas – věrolomný příliv;
tvé paže – vláčné rákosí.

Dlouhá říční tráva, jejíž objetí
ovíjí, dusí, škrtí surově,
hluboko ve vlnách tu bolest
sprovodí ze světa noční proud.

[via útržky]

flattr this!

Štítky: , ,



Back to Top ↑