">

Efekt Tlachapouda

Malověrný Tim Parks pochybuje o možnosti dobrého překladu (rozuměj beletrie a poezie) – překladatel se přece řídí spíš rozumem než rytmem a inspirací.

Jako důkaz tento esejista, překladatel a univerzitní profesor uvádí báseň Lewise Carrolla Jabberwocky (v překladu Aloyse a Hany Skoumalových Tlachapoud) a tvrdí, že překlad je většinou jen “reprodukcí smyslu” a kouzlo zvukomalby v něm najdeme jen výjimečně.

Nezbývá než na jeho teorii o efektu Tlachapouda odpovědět ukázkou čtyř českých verzí této básně Lewise Carrolla, které myslím (stejně jako uvedený italský překlad) dokazují pravý opak – téměř všechny: Žvahlav, Tlachapoud, Hromoplkie i Breptodlak (PDF).

 

“Translated texts, then, and there are ever more of them in the world today, tend to be cooler, a little less fluid—they will operate more on the rational intellect than on the rhythm-wired senses. They will deceive you less and charm you less. Of course there are notable exceptions, texts which were translated with the seduction of the reader and the beauty of the language very much in mind. Where these are old and central to our culture—the Bible, most remarkably—they can become canonical on a par with our home-grown writing. But there really are remarkably few of them.”
Tim Parks

Celý Parksův text najdete na www.nybooks.com.

flattr this!

Štítky: , ,



Back to Top ↑