">

Jak na jazyky I. – 7 základních rad

Jeden profesor angličtiny říkával: „Nejhorších je těch prvních patnáct let, pak už jde učení samo.“ Všechny studenty tím vždycky spolehlivě uvrhl do deprese. Pokud pocitem nedostatečnosti trpíte i vy, nezoufejte. Máte-li dobrý důvod, proč se cizí jazyk učit a naučit, do jednoho roku můžete zvládnout základy a za dva, tři roky si už slušně popovídáte. Nezáleží přitom na tom, jestli chcete umět dobře anglicky kvůli služební cestě, jestli vás láká francouzština svůdnými hláskami nebo jestli se chcete učit norsky kvůli běžkování u Lillehammeru. Máte-li silnou motivaci, nic vás nezastaví – snad kromě vaší lenosti.

Nebudu probírat konkrétní nabídku kurzů v jazykových školách a na internetu ani to, jestli je správné učit se ve skupině s českým učitelem nebo rozprávět jen s rodilým mluvčím. Vyzkoušet můžete cokoli a v různých etapách života vám mohou vyhovovat různé metody, často takové, které se vám v první chvíli nepozdávají: znala jsem paní, která vyžadovala český výklad gramatiky, a pak sama napomínala o desítky let mladší spolužáky, aby spolu mluvili jen anglicky; učila jsem extrovertního mladíka, který se toho nejvíc naučil sám, s přehrávačem MP3. Jak tedy na to? Nabídnu vám sedm rad, jak se vypořádat s cizími jazyky obecně, v dalších dvou pokračováních se pak podíváme, kde hledat a jak využít zdroje pro procvičování čtení a poslechu.

Učte se kdykoli a kdekoli

Pokud se přihlásíte do kurzu, určitou pravidelnost vám nadiktuje už rozvrh; pokud se učíte sami, ať už online nebo s učebnicí pro samouky, možná si simulujete delší výukové hodiny v určité dny v týdnu. V praxi však nezáleží příliš na tom, kolik hodin, který den a v kterou denní dobu se jazyku budete věnovat, důležitá je chuť se učit a to, aby mezi jednotlivými „hodinami“ nebyly dlouhé prodlevy – novou látku si pamatujete den, dva, možná i tři, po delší době ale většinu informací zapomenete. Pokud si zvyknete trávit s cizím jazykem několik minut každý den, dlouhodobě vám to pomůže víc než pravidelná dvouhodinovka jednou týdně (a jak se zdá, řada lidí to vnímá podobně).

K učení můžete využít každou volnou chvilku, každá se přitom může hodit k něčemu jinému: cestou do práce a z práce si můžete opakovat slovíčka nebo číst studijní texty a při zalévání kytek nebo úklidu si zkuste pustit poslechy z minulé lekce. Důležité je nevyjít ze cviku a z kontaktu s jazykem a zkoušet různé situace, kdy ho použijete.

Soustřeďte se na to, co vás zajímá

Pokud se učíte z učebnice, nejspíš se učíte předepsaná slovíčka. Brzy však dospějete do situace, kdy vám už nebudou stačit, nebo budete mít pocit, že nevyhovují vašim potřebám. Zkuste se tedy učit nová, další slova podle témat, která vás zajímají. V konverzaci přece nejčastěji mluvíte právě o sobě, svých koníčcích, své rodině nebo své zemi.

Pokud jste už pokročilí, můžete si slovní zásobu rozšiřovat i četbou, rozhodně ale text nepřekládejte otrocky celý. Pokud ho čtete poprvé, podtrhněte si jen slova, kterým opravdu ani vzdáleně nerozumíte a která vám brání v porozumění. Ověřte si jejich význam ve slovníku a u každého si odpovězte na otázku, jestli se týká toho, co vás zajímá. Teprve poté se rozhodněte, zda se je naučíte nazpaměť a budete je aktivně používat, nebo je necháte být a budete je znát jen pasivně – už vyhledáním ve slovníku si je totiž zapíšete do paměti a až na ně narazíte podruhé nebo potřetí, nejspíš se vám jejich význam vybaví.

Nová slovíčka se můžete učit různě. Někomu pomáhá přepisování do sešitu, někdo má raději kartičky, nezapomínejte ale na základní věc: každé slovo má tři složky – pravopis, výslovnost a význam. Pokud si některou z nich nejste jistí, slovo vlastně neznáte, a nebudete ho umět použít.

Nebojte se gramatiky

Bez slovní zásoby nemáme co říct a bez základních znalostí gramatiky nevíme jak to říct, proto se nenechte zmást rychlokurzy, které tvrdí, že gramatika je jen zátěž bez užitku. Argumentují sice tím, že i malé děti se učí mateřštinu přirozenou cestou, už vám ale nepřipomenou, že ve škole je jazykové výklady stejně neminou.

Gramatická cvičení sice patří k tomu nejnudnějšímu, co jazykové učebnice obsahují, můžete si je ale aspoň trochu ozvláštnit. Pokud se například učíte minulý čas, zkuste si vybavit, kdy ho používáte v češtině: při popisu zážitků z dovolené, líčení víkendové návštěvy u kamarádky, vyprávění děje filmu. Pokuste se tedy o něco podobného v jazyce, který se učíte – stačí dvě, tři věty. Možná v nich bude chybět předložka nebo člen, možná spletete slovosled, nevadí, důležité je pokusit se nový gramatický jev použít tak, jak chcete vy, a ne autoři cvičení v učebnici.

Opakujte si

Po každé lekci nebo části kurzu následují opakovací cvičení. I když se vám do nich nechce nebo máte pocit, že už všechno umíte, nepodceňujte je – nemá smysl pokračovat v učení a pouštět se do nových témat, pokud dobře nezvládáte ta stará.

Pokud se cizímu jazyku věnujete pravidelně, někdy nebudete mít dost energie učit se něco nového. Pak zkuste nalistovat začátek kterékoli lekce a projděte si některé věci úplně znovu. Půjdou-li vám cvičení snadno a bez zaškobrtnutí, určitě vás to uklidní a možná pak dostanete chuť pokračovat. Pokud zjistíte, že děláte chyby nebo něčemu úplně nerozumíte, je dobré se zastavit, projít látku znovu nebo případně požádat učitele či známého o radu a vysvětlení.

Nesnažte se být dokonalí

Pokud se domníváte, že cizí jazyk musíte ovládnout dokonale, raději na to zapomeňte. Vaším cílem by mělo být především jazyku porozumět a umět se dorozumět.

Porozumění můžete cvičit poslechem podcastů nebo zpráv, výslovnost se dá trénovat i na procházce. Že se stydíte? Zkuste vytáhnout mobilní telefon a předstírejte, že mluvíte s někým důležitým, okolí si vás brzy přestane všímat. Pokud znáte někoho, kdo se učí stejný jazyk jako vy, zkuste ho přemluvit ke „kávě v angličtině“ (francouzštině, němčině…). Vaše výslovnost přitom nemusí být dokonalá, vždyť kolik Čechů mluví v běžném hovoru spisovně a vždycky správně?

Máte-li obavy, že si při konverzaci nevzpomenete na to správné slovo, nebojte se použít opis. Často se nám přece hodí i v češtině, třeba když si nemůžeme vzpomenout na méně užívané slovo.

Bavte se

Jak jsem už naznačila, cizí jazyk je nejzajímavější tam, kde ho můžete slyšet a vnímat „živý“. Poslouchejte písničky, dívejte se na filmy s titulky nebo čtěte knížky pro děti; zkuste si najít jazykolamy, vtipy nebo komiksy. Najděte si rodilého mluvčího nebo jiného studenta k dopisování nebo chatování, zajímejte se o země, ve kterých se daný jazyk používá, cestujte prstem po mapě a procvičujte si výslovnost měst, pohoří a řek. Zkrátka se do jazyka „ponořte“. Možná vás někdo bude mít za blázna, ve skutečnosti vám ale tu posedlost bude tiše závidět.

Myslete na odměnu

Po každé zvládnuté lekci nebo po určitém časovém období se nezapomeňte odměnit. Záleží na vás, jestli si koupíte tabulku čokolády či novou knížku. Důležité je posílit pocit, že na sobě pracujete a někam směřujete. Tou nejlepší odměnou je samozřejmě cesta do země, kde cizí jazyk použijete v praxi. Až uvidíte, že všechny jízdní řády jsou opravdu v norštině nebo uslyšíte, že lidi na ulici skutečně mluví anglicky, a navíc některým slovům či celým větám porozumíte, budete mít konečně jistotu, že všechno to snažení nebylo marné. Hodně štěstí!

(Původně psáno pro Mít vše hotovo.)

Kam dál?
- Jak na jazyky II.
- Jak na jazyky III.
- Get talking / Rozpovídejte se
- English for Geeks
- Dějiny angličtiny v 10 minutách
- The Story of English

flattr this!

Štítky: ,



Back to Top ↑